... aneb konečně roztály ledy.

Najednou je všude kolem tolik jara, že ho ani nestačím pochytat. Je vlezlé, je vtíravé, je všudypřítomné. Protéká mezi prsty, smýká se ve větvích, chce se cpát dovnitř oknem. Vidina budoucích měsíců plných slunce a radosti sápe se po posledních koutech mysli.. těžko se bránit.

Pomalým krokem rázovat ulicí, potkávat stále dokola ty samé lidi a vypadat jako blbec.
Slzy co mohly by přimrznout k řasám a upadnout, úsměv, co zamrzá na rtech.

Toliko rozčarování
----------------------------a z čeho?

Jen natáhnout ruku. Ta vůně starého papíru, nové knihy... tak čerstvá... tak vtíravá... tak okouzlující.
Rozechvělé struny. Poskakující kobylka a ...
.. tudududum tudududum tudududum...
----------------------------otočit kolíčkem a rozladit všechno.

S každým přibývajícím rokem zjišťuji, že jsou ty Vánoce klidnější a klidnější. Jedno z mála období bez hádek, bez otrávených obličejů.. klid a odpočinek.

Zároveň jsem se přistihla, že nosím foťák skoro úplně všude a fotím všechny a všechno..

Poslední dobou za doprovodu Eagles.

Every time I try to walk away
Somethin' makes me turn and stay
I can't tell you why.

S úsměvem na tváři tak často, jak jen to jde.. :)