S každým přibývajícím rokem zjišťuji, že jsou ty Vánoce klidnější a klidnější. Jedno z mála období bez hádek, bez otrávených obličejů.. klid a odpočinek.

Zároveň jsem se přistihla, že nosím foťák skoro úplně všude a fotím všechny a všechno..

Poslední dobou za doprovodu Eagles.

Every time I try to walk away
Somethin' makes me turn and stay
I can't tell you why.

S úsměvem na tváři tak často, jak jen to jde.. :)

Do hola vyholená nástupiště, po dvounohých zjeveních ani památky.. Pozvolna se nechala unášet tóny večerních všedních dní. Obloha přešla z rozpité oranžovo-modré a cihlově červené do tmavě sametové. Black velvet. Častokrát jí venku míjela žlutá okénka na kolejích, vlaky, co proplouvaly tmou, a teď je tím okénkem ona. Hřeje jí vlastní spokojenost

A voda zvlhla a tráva zšedivěla.
Vzlétni, podívej!
Kéž by zas zamrkala.

Pojďme stavět z Lega!

LEGO!

Já chci..

Ale houby..
.. my chceme paňáčky! Ano. My. Já a všechny zbylá já uvnitř mě, co úspěšně několik let nazývám jedním jménem. Ta já, která by teď nejraději vyskočila každé na jinou stranu. A prchala.

Utíkala pryč.