Řekla bych, že přišel konec.
          Svět se otočí ještě párkrát
                 dokola a pak se zastaví.

      Ptáci přestanou létat, mraky už se
víckrát nepohnou a slunce se
stane prázdným kruhem na obloze.
        Kdyby tak mohl být svět na
                  chvíli jiný.

V noci jsme spolu pozorovali hvězdy
na mléčné dráze. Potichu. Mlčky.
Plížily se k nám a vkrádaly se
do snů. Tak jako capkají myšky
lovící sýr.
    Ráno jsme se probouzeli do světa
plného mléka. Mlha nás zalila
zcela a pohltila všechno... a vlastně
nic.
         Tam kde svět začíná, tam taky končí.

    S bolestí hlavy oznamuji, že mě
    to mrzí. To ticho chladivých nocí
    a setmělých večerů... mapičky
  čar vysoko na nebi, i zelená tráva
    v pozadí.
   Za těch pár chvil se dotočil
  svět a já musím jít.
          My všichni.

    Na obzoru tam mezi mraky (nebo
    snad nad?), se objevila duha.
    Pýcha a pád.
Tam někde v dálce svítá na lepší časy.
    Snad taky brzo přijde i déšť.

Sednu si k tobě do mokré trávy
a budu tu s tebou. Nadosmrti.

Jeden z těch zítřků je tu teď
s námi. Kéž by byl stále. Než
přijde změna.
          Všechno se srovná, vrátí se
do zajetých kolejí a Země se přestane
točit. Jednou a navždy.

                  Dokud Bůh zůstane mrtvý.

Něco s vůní minulosti..

Přetáčím na začátek a přeskakuji kapitoly. Raději vypínám zvuk, protože němý film mě láká víc. A do toho nějaké cizí titulky... patří sem vůbec?!
Jakobych zavítala do špatného kinosálu. Někdo si se mnou nejspíš prohodil vstupenky. Takže mi sakra řekněte kdo,

Od října bydlím namísto v milionové Praze v menším přibližně stotisícovém městě.
Domovem se mi stalo prostorné a pohledné 3+1, v němž mám svou vlastní, prťavou, komnatu s výhledem na životní zastávku těsně před krematoriem. Spolu se mnou naše útulné minimravenišťátko v oblacích obývají ještě čtyři další hmyzáci. Dvě hmyzí slečny a dva brouci jak má být. Pro naše účely postačí, když si představíme, že tu je jedna Světluška, jedna Jepice, Čmelák a Brouk Pytlík.

Svět plný barev.. květy ruku v ruce s ovčími oblaky na modro-modrém nebi..

                             paprsky slunka
                                                                          derouc se pod nehty                                      sálajíc a pálíc

        slunéčka sedmitečná pořádají párty
                                                                                                    za rohem na slunečnících
                                 kapky rosy
                                                                      moře
                                                    deště
                                                                                     večerní grilování

                     úsměvy
                                               na všetky strany
                                                                                                 letní bouřky

 duha                                                                           jahody
                                                                     třešně
                         vlčí mák                                                    broskve

                                                   vlny
                                                                     plny pěny

            půlitry
                                                                                   mokré vlasy             
                                                          piva

                                        kofoly
                                                                                            letní lásky

Mapy slepých uliček nevedouc odnikud nikam.. přechodník přítomný.
                                                              A ten dávivý kašel tajemství deroucích se na povrch, s kterým se
                 roztrhl pytel.. pytel nad pytel.
                               Popřitom večeře doprostřed stolu.. tak ať žije náš nahý oběd.
                                              Nech kam nechce ďábel, pošlete nám ženu!
                                                                              Skrz zamžená očka sa pozrieť na sebe samé, a ....

         Proč všechny varianty z možných jsou špatné?