Zelenorudý květy

Něco s vůní minulosti..

Přetáčím na začátek a přeskakuji kapitoly. Raději vypínám zvuk, protože němý film mě láká víc. A do toho nějaké cizí titulky... patří sem vůbec?!
Jakobych zavítala do špatného kinosálu. Někdo si se mnou nejspíš prohodil vstupenky. Takže mi sakra řekněte kdo, protože já chci zpátky tu svojí! Jakoby nestačilo, že je pořád nějak něco špatně.. a teď ještě tohle.
Každodenní túry skrz zrcadlové bludiště.
A není nad slepé ulice.

A na básnickém střevu se mi udělal uzel. Dvojitý. Pro jistotu.

Projížďka na kole; jen krátká; skrz střípky barevného skla. Tolik zelené a bílé..  nebo to byla modrá? Tak modrá až mě z ní rozbolely uši.