Přešťastně šťastná.. jindy šíleně dětinská. Bláznivě zamilovaná, po ránu nesnášenlivá. Toužebně snící, cynicky pesimistická. Naivní, směšná, racionálně otravná. Úchvatně příšerná. Opatrující, hýčkaná. Rozmazleně nerozmazlená. První i druhá. Inteligentní a přeci hloupá. Úsměv. Já se vším všudy, jak se znám.. i neznám.
Volání divočiny
... aneb konečně roztály ledy.
Najednou je všude kolem tolik jara, že ho ani nestačím pochytat. Je vlezlé, je vtíravé, je všudypřítomné. Protéká mezi prsty, smýká se ve větvích, chce se cpát dovnitř oknem. Vidina budoucích měsíců plných slunce a radosti sápe se po posledních koutech mysli.. těžko se bránit.
Skrz oheň a vodu ..
Pomalým krokem rázovat ulicí, potkávat stále dokola ty samé lidi a vypadat jako blbec.
Slzy co mohly by přimrznout k řasám a upadnout, úsměv, co zamrzá na rtech.
Toliko rozčarování
----------------------------a z čeho?
.. ze zápisníku
Jen natáhnout ruku. Ta vůně starého papíru, nové knihy... tak čerstvá... tak vtíravá... tak okouzlující.
Rozechvělé struny. Poskakující kobylka a ...
.. tudududum tudududum tudududum...
----------------------------otočit kolíčkem a rozladit všechno.
Fotografie
Ve zkratce..
S každým přibývajícím rokem zjišťuji, že jsou ty Vánoce klidnější a klidnější. Jedno z mála období bez hádek, bez otrávených obličejů.. klid a odpočinek.
Zároveň jsem se přistihla, že nosím foťák skoro úplně všude a fotím všechny a všechno..