Další společné chvíle... opět nádherné a ve své podstatě neopakovatelné. Tisíce dílků skládačky, které když složíš, tak vznikne láska. A všechny do sebe perfektně zapadají. Nic nechybí, nic nepřebývá. Snad jen ten čas je proti nám a taky s námi, vždyť jak rychle uteklo těch čtyři a půl měsíce. Je to jako věčnost a zároveň chvilka.

Přípravy vrcholí, tep se zrychluje, davy šílí a já se šíleně těším..  :)
Už jen necelý týden, vlastně všehovšudy 6 dní a juchůů.. !
Treska čeká..  :)

Pomalu.. co pomalu, pěkně rychle se mi sbíhají sliny. Už aby to bylo.
Povinnosti se kupí, úkolů neubívá, .. chtěla bych prázdniny. Ale aspoň dvoutýdenní, neb tyhle kratičké jsou prostě krátké, sotva člověk vypne, už aby zas zapnul, protože není nad to nám přes prázdniny ještě naložit. Uááá.. čím dál tím víc zjišťuju, že nechci maturovat, ani teď, ani jindy.

A celé je to nějaké smutné období.. drobečci se ztrácí kamsi, kam nikdo nevím kam..

Pam pam padadadam padadadam pam pam padam padadadam ..

A zelená a žlutá a bílá.. ne bílá ne.. a červená a hnědá..  a podzim a slunce a modrá nebesa a a a .. :)

Vydařený týden.. a stále se daří.. zatím. Tak uvidíme. :)
Na zítřek pugét, zabalit balení do obalů a půjdeme (si) přát.

Četné výlety a dlouhé cestování.. tu na jih, tu na sever, tu nahoru, tu zas dolů.. občas letím, občas plavu, občas nestíhám, občas pospíchám.
Gejša . . jako zvukový podklad.
Východní nábožensko-filozofické systémy v angličtině a v číslech.
A v pondělí si jdeme hrát na generály.. a v úterý taky. Vezmeme papíry a tužky a schválená pravidla a ještě schválenější slovníky a uvidíme jak to zvládnem. Jak to národ zvládne.

Neustávající hlad a chuť..
.. pojďme se najíst.:)

Totálně vyčerpaná, ale spokojená..
Vyčerpání, které má rozum, které má smysl, které je třeba...
Jako dva motýli se prohánět po louce a hledat společné kamarády, hledat otakárka a babočku a všechny ty bělásky.
Někdě snad musí být i nějací pro nás?

Úplněk střídá úplněk, čas plyne jako řeka a data se přitom nemění..
Žáček a pilná studentka. Mé štěstí. Noty létají vzduchem, a proplétají se tunýlky v uchu, tu je kovadlinka, tu zas třmínek.. doprava, doleva..  pozor, letím!
Nekonečné týdny plné konečných. Z konečné na konečnou.

Nesmělé plány do budoucna.. nesmělé plány současnosti.
Jedna láska povznáší a dává smysl všemu.. druhá ?? láska ?? ničí a bourá všechno, co za roky jsme postavily..

Ještě, že Prasátko vyřeší všechno.  :)

Droboučké kuličky potu..

Tepající srdce narážející o stěnu hrudníku.. tichounce tluče pod povrchem. Ten zvláštní pocit uvnitř sebe.. Pocit strachu? Úzkosti? Obav?
Hladina krve se třepotá ve větru a zběsile proudí do konečků prstů, špinavé nehty a klouby, popálené dlaně. Svrbění v zádech, když se sráží pot. Kapky se řinou vodopády a ztrácí se v davu. Saharská poušť v ústech, dávno vyschlá roklina v krku.

Je to jen chřipka?

Něžné políbení na šíji. Navzdory přicházejícímu podzimu vše okolo pučí. Listy se znovu odhodlaly zezelenat, tak jako zjara, květy se připravují k květu, ptáci jsou plní energie a zpívají na celé kolo... :) Úsměvy na tvářích lidí ještě neztratily svou radost. Všechno je čerstvé. Čerstvě barevné. Čerstvě zelenožluté. :)

Toužíš, a usínáš s pocitem dobrého dne.. bude ten zítřejší o kousek lepší?